Projekt  Lidé s handicapem mezi námi

Tento den jsme první hodinu byli namíchaný se čtvťákama. Dopis jsme měli napsaný prstovou abecedou. Druhou a třetí hodinu jsme si hráli, že nemáme ruce, a tak jsme malovali pusou a nohama. Čtvrtou a pátou hodinu k nám přišla nevidomá paní. Přivedla si s sebou společnici a svého psa. Její pes vyhrává soutěže. Ukazovali nám, jaká věc co dělá. Ukazovala nám, jak píše. Hodně se mi líbila knížka České hrady a zámky. Každou věc jsme zkoušeli.      

Takhle docela výstižně popsal Tomáš Repčík jeden den z třídenního projektu, který jsme věnovali lidem s postižením. Nevidomá paní je učitelka z "Lidušky" z Aše Hanka Miklóšová, která u nás byla už podruhé. Je fantastická! Má neuvěřitelnou trpělivost, dokáže čtyři hodiny vysvětlovat a popisovat, jak se jí žije, jaké pomůcky jí usnadňují dennodenní činnosti, a teprve na přímo položenou otázku řekne i to, co jí ztrpčuje život. Bylo roztomilé, jak jindy ukřičené děti si vedle ní tiše stouply a čekaly, že si jich ona sama všimne. Vůbec jim nedocházelo, že skutečně nevidí. A to bylo cílem našeho projektu, proto jsme ho připravili,  aby si  děti samy vyzkoušely roli nevidomých, hluchoněmých a tělesně postižených lidí. A byly skutečně překvapené, jak je těžké  hmatem rozpoznat  plastickou číslici, půlmetrové písmeno vyřezané  z tvrdého kartonu, jak bolí ruce, když se má člověk domluvit pomocí prstové abecedy, a jak bolí celé tělo, když má namalovat obrázek a nemá ruce. A co teprve ta strašná nejistota při jakémkoliv pohybu, když nevidí. Pak se musí spolehnout na pomoc druhých, protože bez ní prostě spoustu věcí nedokáže.

Mirka Rusiniková a Dáša Pulkertová

Foto a postřehy dětí:

	Na opičí dráze jsme si vyzkoušeli pocity nevidomých. Tereza B. Vodič měl na starosti, aby  ten slepec do něčeho nenaboural. Lenka V. A vyzkoušeli jsme si to v tělocvičně, moc se mi to líbilo. Ale měl jsem strach, že budu toho slepého vodit špatně, ale nakonec to dobře dopadlo. Honza V.
Koordinace chůze se svázanýma nohama není jednoduchá. Jak je asi těžké chodit s berlemi či s holí?
	video

Naučili jsme se rukovou abecedu. Dominik S. Já umím dvě slova, nemůžu je říci, protože si je máme připravit na čtvrtek. Natálka N.
		Tento týden jsme měli dopis z abecedy z rukou. Karolína R. Naučil jsem se ukazovat prstovou řečí. Max R.

Ve škole mě to dneska bavilo, protože jsme se učili malovat pusou.  Nina K.   Jedinej Kuba se odvážil malovat nohou. Řeknu vám, není to vůbec lehké. Max R.

Dnes nás ve škole navštívila nevidomá paní se psem. Paní se jmenovala Hanka a pejsek Enží. Alenka S. Také nás navštívila nevidomá paní s hůlkou a se psem, který jí pomáhá zdolat všechny těžké překážky. My všichni jsme si mohli vyzkoušet, jak je těžké být slepý. Nina K.
	A ta paní uměla číst uměla číst Brunovo písmo rukama. Brunovo písmo je zvláštní. Brunovo písmo dostalo jméno podle Bruna, které ho vymyslel pro nevidomé. Kuba P.
Ukazovali nám, jak nevidomí chodí s holí. Každý z nás si to mohl vyzkoušet. A abychom nepodváděli, tak nám dali na oči škrabku. Lenka V.
		Ukazovala nám věci, třeba metr, který když zapneš a změříš, tak on mluví. Dominik S.

Nelíbilo se mi, že se Denis se Sebastienem strkali. Paní učitelky nám říkaly, jak se máme chovat, když potkáme postiženého. Kuba P. Dělili jsme se na různé předměty. Mě vylosovali s Pavlínou. Max R. Byli jsme také spojeni se čtvrtou třídou a dělali společně zajímavé úkoly. Nina K.
Trénink hmatu
	Zvukové pexeso